Děti z Bullerbynu
Malé děti znovu a znovu rády čtou příběhy sourozenců Lisy, Lasse a Bosse a jejich kamarádů Britty, Anny a Olleho, kteří zažívají veselá dobrodružství v malé vesničce, a jejich tátové se nestydí, že i oni se k nim rádi vracejí, ač už jsou dnes velcí. Rodiče jsou v knize především hodní, děti nejsou kárány a mají dost času si užívat svět her a malých starostí, které jsou tak zábavné. Astrid, ve které zbylo kus dítěte vzpomíná: „Měla jsem autorské čtení „Dětí z Bullerbynu“, v knize byla spousta malých hloupostí a legrácek, které děti okamžitě pochopí, ale nyní jsem měla trochu obavu, že se nikdo smát nebude, protože obecenstvo se skládalo ze samých dospělých. Když jsem dočetla pasáž o třešních, které se dostanou do ciziny v bříšku dětí, které je snědly, bylo chvíli ticho, ale najednou se ozval veselý smích, jedno jediné dítě v sále se začalo smát, dospělí se přidali a smáli se též, i když vlastně nevěděli čemu.“